Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dáša

26. 2. 2010

Obrazek

Složené zkoušky:
Justýn z Kampy (boxer) - ZM, ZVV1, ZVV2, Justitzův memoriál 2. místo
Ballou von den Schutzmühle (beauceron) - ZM, ZVV1
Aslan Malidaj (tervueren) - ZVV1, OP1, IPO1-IPO3
Asco Malidaj (malinois) - ZVV1
Caty Malidaj (malinois) - ZVV1, OP1
Lys des Compagnons de la Vie - import Francie
Erna Malidaj (malinois) - ZM, ZVV1, SCHH1-SCHH3, IPO1- IPO3
Nara Malidaj (malinois) - ZVV1, IPO1- IPO3
Romina Malidaj (malinois) - BH, ZVV1, IPO3, ZPS1
Urscha Malidaj (malinois) - BH, IPO1, FPr1

S Rominou:
1.místo ZVV1 Dačice 2009 Nejlepší obrana
2.místo ZVV1 Dačice 2010 Nejlepší obrana 99b.
4.místo ZVV1 Dačice 2011 Nejlepší žena
14.místo VS MČR IPO 2012 Třeboň
1.místo IPO3 Memoriál Ivany Tůmové KŘ 2012 Nejlepší obrana
22.místo MR BO 2012


Závodů bylo moc a moc, někdy se dařilo méně, někdy jsme vystoupali i na stupínek nejvyšší, ale vzpomínky zůstaly dodnes.

Svého prvního a fakt vlastního psa jsem dostala od dědy, když mi bylo asi deset. Byl to irský setr a jeho páníček – myslivec ho tak dobře cvičil, že ho Don – tak se jmenoval, při každé možné příležitosti chtěl na oplátku pokousat. Jeho hodný páníček se tedy rozhodl, že ho zastřelí a tak děda odvázal psa od boudy a na metrovém řetězu přivedl. Od začátku Don nenáviděl všechny chlapi, ale jinak byl nekonfliktní a po několik let můj mazel, kamarád a trpitel mých výmyslů. Když odešel do psího nebe, pořídila jsem si dalšího irského setra, tentokrát již s průkazem původu. Cvičila jsem ho a skládala jsem s ním myslivecké zkoušky – jarní i podzimní a zrovna tak i s jeho nástupcem. Mým prvním psem služebního plemene byl boxer Akim. Dovezla jsem si ho z Prahy za peníze z brigád a začala dojíždět na vzdálený cvičák. Bohužel v té době se vyskytla epidemie parvovirozy a Akim na ní v šesti měsících zemřel. Byla to pro mě tragedie a zařekla jsem se, že žádnýho psa už nechci. Jenže po měsíci se mi začalo tak stýskat, že jsem znovu hledala inzeráty a znovu štěně boxera. Tentokrát to byl Justýn – pan Boxer. Pes s úžasnou povahou, skládala jsem s ním první zkoušky a jezdila první závody. Zažil se mnou svatbu, narození syna, několikrát jsme se stěhovali a on to vše akceptoval se svým klidem. Když už měl Justýn své roky, začala jsem se zajímat o tehdy zde zcela neznámé plemeno belgický ovčák a beauceron. Nebyla doba internetů a vycestovat se mohlo pouze na „východ“. Přes švýcarský kynologický klub jsem se kontaktovala na tehdejšího prezidenta klubu beauceronů a přivezli jsme od něj dva sourozence: Ballou a Basco von den Schutzmühle – jedny z prvních importů tohoto plemene. Bali (Ballou) zůstala u nás a Basko se stěhoval o kousek dál k Vláďovi. Bali byla velmi úspěšná na výstavách, byla zakladatelkou jedné z krevních linií beaceronů a spolu jsme složili zkoušky ZM a ZVV1. Odchovala 4 vrhy a její potomci jsou dodnes zárukou kvality. Shodou okolností se v tu dobu narodil první vrh v ČR belgického ovčáka malinoise. Rozhodnutí bylo rychlé a do naší smečky přibyla Agatha z Hanky. Od štěněte byla Agatha něčím vyjímečná, na jednu stranu byla hrozný spratek, na druhou stranu fena s ohromným psím srdcem a pro svého páníčka (Jirku) by i dýchala. Byla zakladatelkou naší chovatelské stanice Malidaj a její životopis patří na jiný list. Z prvního vrhu jsme si doma nechali dva pejsky Aska a Aslana. S Askem jsem složila zkoušku ZVV1 a pak jsme ho pro jeho agresivní povahu museli prodat. Aslan byl vyštěpenec, tzn. že měl dlouhé chlupy jako tervueren, ale oba rodiče byli malinoisové. Složila jsem s ním spoustu zkoušek a zúčastnila mnoha závodů. Byla jsem pro něj vším, nikoho jiného neuznával a jasně to dával všem najevo, občas i zubama. S ním jsem poprvé začala závodit v kat. IPO3 a zažila i velké závody. Po Aslánkovi jsem si nechala z C vrhu Caty, jinak zvanou Kačenka nebo dřevorubec. Nic jí nerozhodilo a jak jsem říkala, kam šlápla, sto let nic nerostlo. S Káťou jsem složila ZVV1 a IPO1 a pak si bohužel ulomila špičáky, takže jsme sportovní karieru skončili. A pak přišla éra Erny. Erna byla fakt éro, nevyzpytatelná a vždy dokázala překvapit – otázkou bylo, jestli dobře nebo špatně. Nejvíc sportovních úspěchů jsme zažili spolu, ale byla to dřina. Brzy jí bude šestnáct let, stále se těší slušnému zdraví a občas se chová jako zbrklé štěně – prostě Éra. Dalším mým přírůstkem byla Nara. I Narču jsem dovedla do nejvyšších zkoušek, ale jednou v tréninku si natrhla šlachu na zadní noze a už jsem jí nechtěla dále zatěžovat. Když byla unavená, začala kulhat. Naruška žije doma, někdy trochu zlobí a ráda demoluje. Nyní se věnuju dvěma fenám – Romině a Ursche. S Rominou jsem také složila zkoušku IPO3, vyniká zejména stopařským nadáním, snadnou ovladatelností a přirozeně razantní obranou. S Romčou se účastním i větších závodů podle IPO3 a povedlo se mi sní po letech opět vyhrát putovní pohár našeho místního Memoriálu Ivany Tůmové. V roce 2012 jsem se s Romčou kvalifikovala na MČR IPO a obsadily jsme 14.místo ze 41 závodníků na VS MČR v Třeboni. Téhož roku jsem se s Romčou účastnila MR BO v Třeboni, kde jsme obsadili 22.místo. Fenu Viky (Urscha) připravuji také na zkoušku nejvyšší, zatím máme IPO1 (2012).Vikinka vyniká šílenou chutí do práce a nikdy nemá dost, ale času je čím dál méně a chuti asi taky, takže se jí snažím spíše něčím zaměstnat. Zatím jsme se účastnily jen menších závodů a vždy jsme obsadily první nebo druhou pozici.

Od roku 1997 jsem dělala vedoucí pro českou reprezentaci belgických ovčáků na mistrovstvích světa a to v: Rakousku, Holandsku, Německu, Švýcarsku, Slovinsku, Belgii a na posledním MS 2009 v Roudnici. Posledních 5 let jsem pro Czech malinois club působila jako hlavní poradce chovu.

 kopie---dsc_0459.jpg

Obrazek

Obrazek

 

 

 

 

 

Obrazek

 

dsc_0285.jpg

dsc_0275.jpg

dsc_0274.jpg

dsc_0293.jpg

 






Erna Malidaj

erna2.jpg

erna.jpg



Nara Malidaj

nara33n.jpg

nara45.jpg

nara55.jpg


Caty Malidaj

caty.jpg



Lys

liza.jpg

 

 

 

 

liza2.jpg

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA